Po instalaci základního systému a zapsání zavaděče do Master Boot Record budete schopni zavést Linux, ale pravděpodobně nic jiného. Vše závisí na tom, co jste zvolili během instalace. Tato kapitola popisuje, jak můžete znovu aktivovat původní systémy, takže budete znovu moci zavádět DOS nebo Windows.

LILO je zavaděč, kterým můžete zavádět i jiné operační systémy, než je Linux. Zavaděč se konfiguruje souborem /etc/lilo.conf. Po každé editaci tohoto souboru musíte spustit program lilo, aby se provedené změny aktivovaly.

Důležité jsou části souboru lilo.conf obsahující klíčová slova image a other a všechny následující řádky. Používají se k popsání operačního systému, který má LILO zavést. Takový záznam může specifikovat jádro (image), kořenovou oblast (root), upřesňující parametry jádra, atd. V sekci other můžete popsat návod k zavedení nelinuxového operačního systému. Klíčová slova mohou být použita více než jednou. Pořadí záznamů v konfiguračním souboru je důležité, protože určuje systém, který bude zaveden automaticky po určité době (delay) za předpokladu, že LILO nebylo zastaveno klávesou shift.

Ihned po instalaci Debianu je systém nakonfigurován pro automatické zavádění programem LILO. Jestliže chcete zavést jiné linuxové jádro, musíte změnit soubor /etc/lilo.conf a přidat (například) následující řádky:

image=/boot/vmlinuz.new
  label=new
  append="mcd=0x320,11"
  read-only

Pro základní nastavení postačují první dva řádky. Jestliže chcete vědět víc o ostatních klíčových slovech, podívejte se do dokumentace k programu LILO (v adresáři /usr/share/doc/lilo/). Nejdůležitější soubor je Manual.txt. Pokud jste nedočkaví, bude rychlejší si projít manuálové stránky lilo.conf pro přehled klíčových slov a lilo pro popis instalace nové konfigurace do zaváděcího sektoru.

Poznamenejme, že v systému Debian GNU/Linux jsou dostupné i jiné zavaděče, jako třeba GRUB (balíček grub), CHOS (balíček chos), Extended-IPL (balíček extipl), loadlin (balíček loadlin) a mnoho dalších.