Tato příručka si klade za cíl sloužit jako manuál pro nové uživatele Debianu a od čtenáře neočekává žádné speciální znalosti a zkušenosti. Předpokládá však, že máte obecnou představu o tom, jak funguje váš hardware.
Také uživatelé-experti mohou v tomto dokumentu najít zajímavé informace jako např. velikost minimální instalace, detaily týkající se hardwaru podporovaného instalačním systémem Debianu apod. Zkušeným uživatelům doporučujeme některé pasáže přeskočit.
Obecně lze říct, že je tento dokument pojat přímočaře a provede vás instalačním procesem krok za krokem. Následující seznam zachycuje jednotlivé kroky instalace a kapitoly, které se jimi zabývají.
Zjištění, zda-li vaše hardwarová konfigurace umožňuje instalaci systému, viz 2 – „Požadavky na počítač“.
Záloha dat, naplánování instalace a konfigurace hardwaru předcházející instalaci systému, viz 3 – „Než začnete s instalací“. Jestliže se chystáte instalovat na pevný disk s více operačními systémy, budete možná muset pro Debian vytvořit místo na diskovou oblast.
Získání potřebných instalačních souborů pro zvolenou metodu instalace, viz 4 – „Získání instalačních médií“.
5 – „Zavedení instalačního systému“ popisuje zavedení instalačního systému. Zde také naleznete různé rady jak postupovat, pokud zavedení systému selže.
Samotnou instalací vás provede 6 – „Používáme instalační program Debianu“. To zahrnuje výběr jazyka, nastavení modulů zařízení, zprovoznění sítě, aby se zbývající instalační soubory mohly stáhnout ze serveru poskytujícího Debian (pokud tedy neinstalujete z CD), rozdělení disku a instalaci minimálního funkčního systému. (Technickými detaily pro nastavení diskových oblastí se zabývá A – „Poznámky k rozdělování disku“.)
Zavedení nově nainstalovaného systému a dokončení základního nastavení, viz 7 – „Zavedení vašeho nového systému“.
Instalace dalšího softwaru, viz 7.2.5 – „Instalace balíčků: základní nebo pokročilá“. Programem tasksel můžete instalovat celé skupiny balíčků tvořící takzvané úlohy, dselect slouží k výběru jednotlivých balíčků z (velmi rozsáhlého) seznamu. Přednosti obou těchto programů se spojují v oblíbeném aptitude. Pokud znáte přímo název balíčku, můžete použít řádkový program apt-get.
Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst 8 – „Co dál?“. Tato kapitola vysvětluje, kam se máte podívat po dalších informacích o Unixu a Debianu a jak aktualizovat jádro systému. Pokud si chcete vytvořit vlastní instalační systém, podívejte se na ???.
Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět, obsahuje C – „Administrivia“.