Nejbližší (a tedy pravděpodobně nejrychlejší) zrcadlo naleznete v seznamu zrcadel Debianu.
Až budete stahovat soubory z debianího zrcadla, použijte binární mód, ne textový nebo automatický. Také je důležité zachovat adresářovou strukturu zrcadla. (To není potřeba, pokud budete kopírovat instalační soubory na diskety, nicméně pak požadované soubory naleznete rychleji.) Svou lokální adresářovou strukturu byste měli budovat od adresáře installer-i386. Například:
current/images/floppy/boot.img |
Samozřejmě, že nemusíte stahovat všechny soubory, ale pouze ty, které potřebujete (to zjistíte dále v textu).
Pokud je váš program pro stahování souborů nastaven, aby automaticky rozbaloval soubory, musíte tuto vlastnost vypnout. Instalační soubory se rozbalí automaticky při instalaci. Rozbalovat je v současném systému je zbytečné plýtvání časem a místem, a pokud dekompresní program originální archívy smaže, nebudou k dispozici, až je budete potřebovat.
V zásadě existují tři kategorie souborů:
Soubory potřebné k zavedení instalačního systému (například boot.img a root.img, nebo vmlinuz a initrd.gz).
Soubory, které bude instalační systém potřebovat po zavedení, aby mohl nainstalovat jádro a ovladače zařízení (například net-drivers.img a cd-drivers.img).
Instalační soubory základního systému.
Pokud máte v počítači funkční ethernetové připojení a podpora pro vaši ethernetovou kartu je zakompilovaná v instalačním jádře, budou vám stačit soubory k zavedení instalačního systému. Instalační systém může instalovat ovladače a zbytek systému ze sítě.
Jestliže máte ethernetové připojení, pro které nemá instalační jádro podporu, budete potřebovat zaváděcí soubory instalačního systému a soubory s ovladači zařízení.
Pokud instalujete na systém bez funkčního připojení k síti, nebo jestliže jste připojeni přes PPP (modemem), budete si muset před instalací sehnat všechny tři typy souborů. Soubory základního systému jsou dostupné na prvním CD s Debianem (nebo na jeho menší 120MB variantě nazývané netinst). Toto CD nemusíte nemusíte mít ve fyzické podobě, stačí vám jen jeho obraz.
Pokud si nejste jisti, které soubory potřebujete, začnete pouze se zaváděcími soubory instalačního systému. Jestliže se vám nepodaří nastavit síťové připojení, můžete instalaci ukončit, stáhnout si potřebné soubory a spustit instalaci znovu.
Obrazy jádra jsou dostupné v několika variantách, kde každá podporuje jinou množinu hardwaru. Vybírat můžete z těchto jader:
Standardní balík jádra dodávaný v Debianu. Obsahuje skoro všechny ovladače podporované Linuxem (přeložené jako moduly), což zahrnuje ovladače pro síťová zařízení, zařízení SCSI, zvukové karty, Video4Linux, atd. Varianta „vanilla“ obsahuje jednu zaváděcí disketu (boot), jednu kořenovou disketu (root) a dvě diskety s ovladači.
Podobné jako „vanilla“, ale navíc zahrnuje podporu pro braillovy řádky. Přesný seznam podporovaných modelů naleznete v dokumentaci k brltty. Tato varianta se skládá z jedné zaváděcí diskety, jedné kořenové diskety a diskety s ovladači.
Toto je experimentální varianta používající jádro z řady 2.6. Nemusí být tak stabilní jako ostatní varianty, ale na druhou stranu podporuje některé novější hardwarové komponenty. Nemůžete-li dokončit instalaci kvůli chybějícím ovladačům pro váš hardware, zkuste toto jádro.
Přestože jsme napsali, kolik 1,44MB disket zabírají jednotlivé balíky, klidně si můžete vybrat jinou formu instalace.
Konfigurační soubory jader jsou uloženy ve svých adresářích v souboru kernel-config.
Obraz zaváděcí diskety obsahuje komprimované linuxové jádro, které se použije při zavádění z disket a později při instalaci, kde se nainstaluje na pevný disk. Binární soubor vmlinuz je nekomprimované jádro a používá se k zavedení instalačního systému z pevného disku, usb klíčenky nebo CD-ROM. Při zavádění instalačního systému z diskety není potřeba.
O tom, jak správně vytvořit diskety z jejich obrazů, pojednává 4.3 – „Zápis obrazů disků na diskety“.
Obraz kořenové diskety (root.img) obsahuje komprimovaný RAMdisk, který se po zavedení instalačního systému nahraje do paměti.
Během instalace bude instalační program potřebovat přístup k ovladačům zařízení. Ty jsou přístupné ve dvou podobách — jako obrazy disket nebo jako jeden velký archív. Pokud máte na pevném disku oblast, která je přístupná instalačnímu systému (viz dále), můžete použít archív drivers.tgz. Obrazy disket s ovladači potřebujete pouze v případě, že musíte instalovat ovladače z disket.
Až budete stahovat soubory, měli byste dávat pozor, na jaký souborový systém je ukládáte. (Jestliže budete instalovat z disket, je to jedno). Instalační systém umí číst mnoho souborových systémů včetně FAT, HFS, ext2fs a Minix. Jestliže ukládáte soubory na UN*Xový souborový systém, stáhněte si z archivu ty největší soubory.
Protože se na začátku instalace vymažou všechny oblasti, na které budete Debian instalovat, musíte stažené soubory umístit na jiné oblasti, než na které budete instalovat.